Debata o energetické transformaci v Německu je v plném proudu. Nové projekty totiž v zemi vyvolávají rozdílné názory.
Na jedné straně někteří hájí obnovitelné zdroje energie, zejména větrnou energii. Na druhé straně některé konzervativnější strany a odvětví volají po návratu jaderné energie a také fosilních paliv. Navzdory těmto názorům však německá vláda právě schválila největší projekt obnovitelných zdrojů energie v zemi.
V posledních několika měsících se v německých debatách o energetice znovu objevila stará otázka: má ještě smysl vracet se k jaderné energii a fosilním palivům? Zde můžeme říci, že některé politické strany říkají, že ano, dokonce tvrdí, že by to vedle pomoci k dosažení klimatických cílů snížilo náklady. Je však tato hypotéza správná?
Odborníci na energetiku si myslí opak. Německo odstavilo své poslední jaderné elektrárny téměř před dvěma lety a většina z nich je již dávno demontována. Jejich opětovné spuštění? To nepřipadá v úvahu. Výstavba nových? To by trvalo více než deset let, stálo by to miliardy a zároveň by to neřešilo krátkodobou energetickou bezpečnost.
Největší projekt v historii
Neobjevilo se to hned na titulních stranách novin, ale v Německu se loni stalo něco velkého. V roce 2024 země podepsala projekt, který je nyní považován za největší rozšíření větrné energie na pevnině v její historii: plán na instalaci 2 400 nových větrných turbín rozmístěných v různých regionech. Rozsah tohoto projektu je těžké přeceňovat. Dohromady tyto turbíny dodají do sítě 14 gigawattů. To není zanedbatelný přírůstek, je to zhruba stejný výkon, jaký by mělo asi deset jaderných elektráren běžících na plný výkon. Takové číslo neznamená jen posun kapacity, ale také posun dynamiky.
Tento projekt je jasnou známkou strategického souladu mezi vládou, průmyslem a vědeckou komunitou. A nemyslí na malé věci. Cílem je dosáhnout do roku 2030 kapacity 115 gigawattů větrné energie, což je velice ambiciózní. Nejde jen o jeden velký projekt; je to součást většího posunu směrem k čistšímu, levnějšímu a soběstačnějšímu energetickému systému. Německo vlastně experimentuje s novým typem paliva, které pochází ze vzduchu (a ne, není to vodík).
Dopady tohoto významného projektu v Německu
Přínosy tohoto nového projektu větrné energie jsou také finanční. Studie Fraunhoferova institutu odhalila, že výroba energie z větrných a solárních zdrojů je v průměru mnohem levnější než výroba energie z plynu, uhlí nebo jaderné energie.
Kromě těchto aspektů tento typ projektů také:
- Vytváří kvalifikovaná pracovní místa.
- Podporuje technologické inovace.
- Přitahuje soukromé investice, zejména ve venkovských oblastech.
Je také důležité poznamenat, že v dobách energetické krize, jako například během ruské invaze na Ukrajinu, to byla právě větrná energie, která pomohla udržet stabilní dodávky a zabránit výpadkům elektřiny v zemi. Jinými slovy, udržováním výroby turbín v Evropě Německo nakonec snižuje svou zranitelnost vůči mezinárodnímu napětí. Není divu, že země skončila v energetice před Čínou: 14 tun, 1 000 větrných turbín a 60 000 MW.
Budoucí vyhlídky a výzvy
Při pohledu do budoucna se očekává, že závazek Německa v oblasti obnovitelných zdrojů energie bude hnací silou významného pokroku v oblasti technologií a infrastruktury. Výzvy však přetrvávají, včetně potřeby účinných řešení pro skladování energie, aby bylo možné zvládnout nestálou povahu větrné energie. Pro zajištění spolehlivých dodávek energie jsou zásadní inovace v oblasti bateriových technologií a řízení sítě.
Kromě toho je třeba se zabývat otázkami přijetí ze strany veřejnosti a životního prostředí, protože rozsáhlé projekty větrné energetiky mohou mít dopad na místní ekosystémy a komunity. Klíčem k úspěchu německé energetické transformace bude vyvážení těchto faktorů s naléhavou potřebou snížit emise uhlíku.
Německo je i nadále lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie a svět jej pozorně sleduje a čerpá z jeho ambiciózních projektů poučení a inspiraci. Budoucnost energetiky se utváří již dnes a Německo stojí v čele této transformace.