Vikingové bojují s draky – dokud jeden z nich nezjistí, že zlo má jinou tvář. Hraná verze filmu Jak vycvičit draka přináší víc než jen napětí a krásné krajiny. Připomíná, že odvaha někdy neznamená bojovat, ale pochopit. A že i ti nejmladší mohou být hlasem rozumu ve světě předsudků.
Ostrov Blp (Berk) – kraj, kde se rodí Vikingové s přesvědčením, že mohou přežít jedině tehdy, pokud zvítězí v boji s draky. Ostatně hned v úvodní scéně jsme svědky nočního útoku draků na vikingskou vesnici. Pravý Viking je ten, který svede připravit o život draka. Ale také tady běhá jeden kluk – říkají mu Škyťák – který zrovna není drakobijec. Outsider, nešika, jenž by chtěl také přispět svou troškou do mlýna. A protože postrádá bojové nadání, snaží se přijít na sofistikovanější řešení. Jeho otec, náčelník Kliďas Veliký, už má těch jeho nápadů tak akorát dost. Svého následovníka si představoval trochu jinak. Nepřestává doufat, že se jeho potomek konečně naučí bojovat jako správný Viking.
Navzdory výsměchu okolí a tátově skepsi se Škyťák odhodlaně pouští do akce – sám, vyzbrojen jen svou odvahou a důmyslně zkonstruovaným vynálezem. Je skálopevně přesvědčen, že se mu podařilo zasáhnout Nočního běsa, nejobávanějšího draka, vzácného a velmi silného. Nedbá posměšků ostatních a vydá se ho hledat. A ke svému překvapení jej najde uvízlého v síti. Odhodlaně vytáhne nůž. Zabitím takovéhoto draka by si vysloužil respekt a uznání celé komunity. Podívá se drakovi přímo do očí. Ne, Škyťák to nemůže udělat. Osvobodí draka a postupně s ním naváže přátelství. Svému dračímu kamarádovi dá jméno Bezzubka.
Zatímco Škyťák hledá vlastní cestu, ostatní mladí Vikingové procházejí tvrdým výcvikem. Mezi nimi vyniká odhodlaná a fyzicky zdatná Astrid, která se nezastaví před ničím. Přesto vítězí Škyťák, který díky přátelství s Bezzubkou rozumí drakům, a nachází tak způsob, jak je přemoci bez krveprolití. Astrid pochopí, že draci pro Škyťáka nepředstavují nepřátele. Naštvaně se na něj oboří: „Vyber si stranu, jsi s námi nebo s draky?“ V tu chvíli se zhruba dvě řady za mnou v kině ozval hlas asi sedmiletého chlapce. „On si vybere draky. A ta holka taky.“ Bingo, říkám si. To dítě má super talent na rozlišování. Anebo, doplním pragmaticky své úvahy, zná knižní předlohu či předchozí stejnojmenný animák.
V osudovém okamžiku, kdy Škyťák jako nejúspěšnější účastník výcviku za odměnu bojuje s drakem, odmítne zasadit drakovi smrtící úder. V hádce s otcem prozradí informaci, která povede k nalezení hlavního nepřítele. Ukáže se, že táta měl pravdu ohledně kořene dračích problémů, mýlil se však ve volbě prostředků. Bez syna a jeho znalostí by nakonec zahynuli všichni, kdo se vydali na výpravu. Draci samotní totiž nejsou hlavními nepřáteli Vikingů, naopak i oni potřebují vysvobodit z moci zla.
Do kin nyní přichází hraná verze stejnojmenného animovaného filmu vycházejícího z adaptace knihy Cressidy Cowell, což může sloužit jako pozvání pro dospělé, kteří se cítí nepatřičně při představě, že by vyrazili do kina na animák. Filmové poselství není zdaleka určeno jen dětem, ale zasahuje všechny, a zvláště v současné době, kdy propukají nové války. Škyťák oponuje svému tátovi. Přesvědčuje ho, že nemá smysl pokračovat v boji s draky. „Nevidíš, že zabili stovky našich?!“ rozkřikne se na syna otec. Dokonce Škyťákova máma je jednou z jejich obětí. Přesto Škyťák namítá tátovi: „A my jsme zabili tisíce jejich.“ Když mu otec připomíná, že jim draci kradou ovce, Škyťák mu oponuje – byli to přece Vikingové, kdo jim nejdřív vzal jejich území.
Dokud Vikingové pouze bojovali s draky, neměli šanci porozumět jejich motivaci krást jim ovoce. Klíč k pochopení spočívá v komunikaci, která se zdařila Škyťákovi. Právě Astrid pochopila, čím se Škyťák liší od ostatních. Má v sobě něco navíc, co ostatním chybí. Pátrá po příčině a ptá se Škyťáka, proč při prvním setkání nezabil Bezzubku. Škyťák odpovídá, že ho nemohl zabít. Drak byl stejně vyděšený stejně jako on. Astrid přitaká. „Viděl jsi v něm sám sebe.“
Rozhodně se vyplatí vidět film v kinech. Režisér Dean DeBlois, který natočil i animovanou verzi, netvořil hranou variantu jen pro vlastní potěšení. Film nabízí nádherné, i když místy temné záběry Islandu, Faerských ostrovů a Severního Irska, doprovázené dramatickou hudbou Johna Powella. Herecké výkony jsou solidní, zvlášť britská herečka Nico Parker, která ztvárnila Astrid, působí přesvědčivě.
Film navíc přináší univerzální poselství, platné pro všechny generace – poznáš v druhém sám sebe a přestaneš vidět hrozbu. Poselství nesměřuje k bezuzdnému pacifismu, ale ke vzájemnému poznání. Jen tak se ukáže, že Vikingové a draci mají společného nepřítele. Jak vycvičit draka nijak nevybočuje z žánru boje dobra a zla, kde, díky Bohu, dobro nakonec vítězí. Ukazuje rovněž sounáležitost generací, kdy mladí ještě nejsou spoutáni schématy, ve kterých uvízla předchozí generace. Bez jejich přispění by zlo nebylo poraženo. Naučme se proto odhalovat příčiny, naslouchat a vidět v druhých nás samé. A občas poslouchejme mladé – mají co říci.