Istrie je největší poloostrov v Jadranu s rozlohou téměř 3 500 km². Většina patří Chorvatsku, menší části Itálii a Slovinsku – právě Slovinci mají u moře pláže v Kopru a Piranu. Istrijské pobřeží včetně ostrůvků měří přes 500 km. Západní pobřeží je členitější, dlouhé více než 300 km, východní spolu s ostrůvky měří přes 200 km. Najdete tu spoustu zátok, říčních delt a hlubokých pláží. Nedaleko Rovinje a Poreče se rozkládá i malebné souostroví Brijuni.
Ale moře, ač krásné a křišťálově čisté, není to jediné, proč se sem každoročně vydává půlka republiky za dávkou „vitaminu sea“. Istrie nabízí daleko víc, zážitky pro všechny smysly.
Lanýže: vzácné poklady z Motovunského lesa
Region kolem Motovunu je známý jako nejbohatší naleziště lanýžů na světě, a právě tady se konají doslova lovy na lanýže. Místní specialita, na které se dá i docela slušně zbohatnout. Prý když má sběrač čuch a dobře vycvičené pomocníky, může si vydělat víc než doktor. Není výjimkou, že si někdo během týdne přijde i na šest tisíc eur, ovšem následující dva týdny třeba nenajde vůbec nic. Pokud se chodí do lesa každý den, v sezóně bílých lanýžů si opravdu můžete přijít na slušné peníze, ale je to prý trochu jako gamblerství. Velký byznys je také výcvik psů. Místo tradičních prasátek, která jsou bohužel až moc žravá a lanýže většinou rovnou sežerou, se dnes používají vycvičení psi. Ti místo označí čuráním, aby věděli, že tady už byli a mají hledat jinde. Když je vedro, psi hledají hůř, dýchají totiž pusou, a tím se jim zhoršuje čich. Trénink začíná už od malička, dávají jim lanýže do jídla, zahrabávají je na zahradě. Dobrý pes s praxí může mít cenu až 20 000 eur.
Hledání lanýžů má svá pravidla, po vyhrabání je nutné díru zase zakrýt, aby se nepoškodilo mycelium, které se může táhnout i kilometry daleko. Když se poškodí, ohrozí to nejen dané místo, ale celé okolí. Říká se, že lanýže jsou afrodiziakum. Pro lidi to možná neplatí, ale jeden hledač přiznal, že když jeho pes najde první lanýž, začne páníčkovi ojíždět nohu. Inu, radost je radost. Na lanýže se nejčastěji vyráží v noci nebo kolem páté ráno. Jednou se v Motovunském lese počítalo podle svítících baterek, kolik lidí tam tou dobou loví lanýže a napočítalo se cca 2 000 psů a 1 000 lidí, tak si dovedete představit, jak to musí vypadat. To je snad horší než u nás během houbařské sezóny.
Hlavní sezóna bílých lanýžů je od září do ledna, černé rostou celoročně. Existuje přes 1 000 druhů lanýžů. Lanýž vydrží v lednici 6–8 dní, ale musí být tvrdý, uvnitř hnědý, ne bílý a houbovitý. Často se také zamrazuje. Ale pokud se o jejich chuti chcete přesvědčit sami, zajděte do restaurace Zigante v Livade, kde z lanýžů připravují vše, od carpaccia až po lanýžovou zmrzlinu. Nebo si rovnou objednejte autentický zážitek, procházku s psím sběračem a zažijte hledání lanýžů na vlastní kůži v Motovunském lese. A mimochodem, právě z něho pochází dřevěné kůly, na kterých stojí Benátky.
Mořská sůl z Piranu: poklad, který se těží ze slunce, větru a trpělivosti
Na jižním svahu slovinského pobřeží najdete jednu z přírodních a kulturních perel Slovinska, park Sečovlje Salina. Tady se sůl vyrábí tak, jak tomu bylo už ve středověku, ručně, přirozenou krystalizací, bez chemie, s pomocí slunce, větru a lidské trpělivosti. Výsledkem je unikátní solivarská krajina, která jako by se zastavila v čase. Piranské solné pánve patří mezi hrstku míst na světě, kde se sůl vyrábí z mořské vody pomocí sedmi set let starých metod, přirozenou krystalizací, ručně, s použitím tradičních nástrojů. Výsledkem je sůl s chráněným označením původu, bohatá na mořské minerály, jemná, ale plná chuti. Není ostře slaná, má charakter a hloubku.
Fleur de Sel, solný květ, tvoří jemné bílé až růžové krystalky ve tvaru malých pyramid. Je to nejvzácnější sklizeň z piranských solných pánví. Krystaly se tvoří na hladině solanky jen za klidného počasí, i mírné zčeření je zničí. Sklízejí se ručně pomocí speciální lopatky a tvoří tenké vrstvy. A říká se, že kvalita této slovinské soli dokonce převyšuje proslulou francouzskou Fleur de Sel, kterou gurmáni považují za nepostradatelnou součást vytříbené kuchyně.
Olivový olej, víno a další dobroty
Kromě lanýžů Istrie nabízí i výjimečný olivový olej, který můžete ochutnat jako profesionál. Těm je naléván do modrého kelímku, aby barva neovlivnila jejich úsudek. Mezi vzorky si čistí patro jablkem a hledají vůně, nuance a hloubku. A pokud si nějaký pořídíte domů tak nezapomeňte, že největším nepřítelem olivového oleje jsou světlo, teplota a kyslík. Ochutnávku můžete spojit i s vínem, třeba ve vinařství Monte Rosso, kde se dá i ubytovat přímo mezi vinicemi, pokud cestujete obytným vozem. A až budete v tom ochutnávání, nenechte si ujít ani místní speciality:
- Sardele na šavor – nakládaná, marinovaná ryba na kyselo, typická pro tento region
- Caffè corretto – espresso „vylepšené“ kapkou grappy, pro místní standard, pro návštěvníky zážitek.
- Š'Torta – V roce 2023 vznikl dezert, originální kulinářská interpretace tradice pěstování oliv a výroby soli v Piranu. Tento autentický piranýský dort nese jméno po původní odrůdě olivovníku z okolí Piranu. Za receptem stojí nejmladší slovinský michelinský šéfkuchař Kristian Zule ze Stare Gostilny a cukrářka Magdalena Skočir z Cappuccino Kroštole. Dort obsahuje olivový mousse, karamel a piranskou mořskou sůl, a pro ještě intenzivnější chuť ho můžete zakápnout olivovým olejem.
Luxusní zážitek
Pokud hledáte luxusní ubytování v Istrii, Kempinski nabízí dvě výjimečná místa, kde si přijdou na své nejen milovníci komfortu, ale především gurmáni. Kempinski Palace Portorož, nacházející se v malebném slovinském letovisku u Jaderského moře, láká hosty svou historií sahající až do dob rakousko-uherské monarchie, ale i kulinářským uměním v restauracích Sophia a Fleur de Sel. Sophia, pojmenovaná po ikonické Sophii Loren, nabízí vytříbenou francouzsko-středomořskou fúzi chutí s důrazem na italské vlivy, zatímco Fleur de Sel kombinuje moderní kuchyni s uvolněnou atmosférou a výhledem na moře.
O pár kilometrů jižněji, v chorvatské Savudriji, najdete Kempinski Hotel Adriatic, moderní útočiště zasazené mezi vinice, olivové háje a přírodu Istrie, které také kromě luxusního ubytování potěší i gurmánskou scénou. Restaurace Dijana, pojmenovaná po řecké bohyni lovu, servíruje středomořské delikatesy s bílým a černým lanýžem, místními oleji a čerstvými rybami, zatímco tradiční konoba Kanova s výhledem na tři země, Chorvatsko, Slovinsko a Itálii, nabízí autentickou istrijskou kuchyni s masem, mořskými plody, sýry a legendárním hovězím boskarin. Oba hotely tak představují nejen elegantní únik z každodenního života, ale také pravý ráj pro milovníky kvalitního jídla a vína
Istrie je region chutí, vůní, příběhů a kontrastů. Země, kde můžete během jediného dne lovit lanýže, koupat se v moři, ochutnat mořskou sůl i panenský olivový olej a večer zapít zážitek místním vínem. Tak co říkáte, už balíte kufry?
Zdroj: Autorský článek
Související články
Žena-in.cz
Žena.cz|
Sport - Aktuálně.cz|
Ekolist.cz|
Život cestovatele|
NESPECHEJ.cz|