V Argentině skončil s kulkou v břiše. Temný příběh Hitlerova vědce

| 2 min

Sdílet

Kradl vědecké sbírky pro nacisty, vedl institut SS a raboval SSSR. Nakonec byl Heinz Brücher zastřelen v Argentině, motiv dodnes zůstává nejasný.

Heinz Brücher

Zdroj: FOTO:See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

Heinz Brücher byl elitním botanikem třetí říše a mužem, který měl z válkou zničeného Sovětského svazu přivézt budoucnost německého zemědělství. V prosinci 1991 byl nalezen zastřelený na vinici v Argentině.

Vědec ve službách SS

Heinz Brücher (†76) rozhodně nebyl žádný pěšák. Patřil k nacistické elitě a během druhé světové války dostal zvláštní úkol – zajistit pro Hitlerovu říši genetické bohatství z výzkumných stanic na území Sovětského svazu. Podle knihy Stalin a vědci od Simona Ingse byl v roce 1943 osobně pověřen Himmlerem, aby vedl speciální jednotku. Jejím úkolem bylo doslova přepadávat sovětské šlechtitelské stanice a odvážet odtud vzácná semena, nové odrůdy plodin a další cenný výzkumný materiál.

Brücher byl víc než jen oddaný nacista. Byl také vzdělaný vědec. Měl za sebou studium zoologie, botaniky a antropologie, a tak nebylo divu, že ho Himmler pověřil vedením tzv. sběrného komanda. To bez skrupulí rabovalo vědecké ústavy, které Sověti budovali celé roky. V listopadu 1943 pak Brücher usedl do čela SS institutu rostlinné genetiky v rakouském Lannachu.

Cíl byl jasný, posílit německé zemědělství. Jenže osud zabavených sbírek se nezastavil s koncem války. Část z nich se později ocitla v Jižní Americe, kam Brücher po porážce nacistů uprchl a pokračoval tam ve své vědecké kariéře.

Kořist ze SSSR a smrt slavného botanika Vavilova

Brücherova mise měla pro Sovětský svaz tragické důsledky. Mezi zabavenými sbírkami byly i plody celoživotní práce slavného botanika Nikolaje Vavilova, který zemřel v roce 1943 ve vězení v Saratovu. Právě jeho vize vyšlechtit odrůdy plodin vhodné i pro nehostinné podmínky severu ohrožovala hladomory v zemi.

Jak upozornil New Scientist, Vavilovovy sbírky tvořily v té době největší genetickou banku semen na světě. Vědci jako Brücher věděli, že tyto materiály mají nevyčíslitelnou hodnotu. Po válce se stopa této „biologické kořisti“ ztrácí. Část z ní pravděpodobně skončila v laboratořích v Německu, část v Jižní Americe. A právě tam také skončil život Heinze Brüchera.

V prosinci 1991 byl nalezen mrtvý na své vinici v argentinské Mendoze. Podle dostupných zpráv ho někdo zastřelil a z místa utekl. Nikdo nebyl nikdy obviněn, ale spekulovalo se o možné pomstě KGB, zásahu Mossadu nebo útoku drogových kartelů. Motiv mohl mít každý z nich.

Brambory, kokain a politická etnobotanika

Po válce se Brücher nadále věnoval výzkumu. Zaměřil se na genetiku základních plodin, především brambor, a své znalosti uplatnil při bádání v oblasti etnobotaniky. Podle některých interpretací se ale jeho nacistická minulost odrazila i v jeho vědeckých pracích. Jak shrnuje retrospektiva publikovaná v Ethnobotany Research and Applications, jeho texty vyžadovaly novou reflexi právě kvůli silnému ideologickému náboji.

V závěru života se Brücher údajně zabýval výzkumem houby Fusarium oxysporum, která má schopnost ničit rostliny rudodřevu koky, tedy základní suroviny pro výrobu kokainu. Není vyloučeno, že právě tento výzkum mohl ohrozit zájmy drogových gangů, a tím se mu stát osudným.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (newscientist, zoom.iprima, journals.sagepub).