Proč trvalo 50 let, než dali vědci Stephenu Hawkingovi za pravdu?

| 3 min

Sdílet

Neexistuje snad známější a uznávanější vědec než je fyzik Stephen Hawking, jehož si celé lidstvo nejen vážilo, ale kterého zároveň i obdivovalo a milovalo. Hawking zemřel v roce 2018, ale jeho fascinující teorie žijí dál. A leckteré z nich jsme doposud nejen nepotvrdili, ale ani pořádně nepochopili.

Proč trvalo 50 let, než dali vědci Stephenu Hawkingovi za pravdu?

Zdroj: Featureflash Photo Agency / Shutterstock

Někdo fyziku nepochopí za celý svůj život. A pak existuje pár geniálních lidí, kteří vidí dál než celé lidstvo a v hlavě se jim rodí tak fantastické a neuvěřitelné teorie, že jejich vrstevníci, ale i následovníci, nad těmito nápady jen nechápavě kroutí hlavou.

Takovým géniem byl Albert Einstein. A stejně nadaný byl i Stephen Hawking, který už v mládí začal spřádat teorie o černých dírách, existenci mimozemšťanů i expanzi vesmíru. Předmětem jeho studia byla takzvaná teorie všeho. A mnoho lidí dodnes nechápe, jak na své myšlenky přišel. A bude trvat ještě dlouho, než se jeho výpočty prokážou, prohloubí a než svět dospěje do fáze, kdy je reálně ověří.

Teorie černých děr

Černé díry jsou něco tak fascinujícího, že i když vám někdo dopodrobna vysvětlí způsob jejich fungování, stejně z toho nebudete o moc moudřejší a nebudete dost dobře chápat, o co jde - jak vznikají a k čemu jsou vlastně dobré. A většina lidstva na tom donedávna byla podobně. Včetně těch nejinteligentnějších jedinců i fyziků. Zato Stephen Hawking se svou teorií o černých dírách přišel už před 50 lety a byl si zcela jistý, že jeho výpočty jsou správné a má pravdu.
Nikdo mu dlouho nevěřil, nikdo jeho geniální myšlenky nedokázal nijak ověřit. A povedlo se to až rovných 50 let po jejich vzniku, v roce 2021. Kdyby Hawking v tu dobu ještě žil, jistě by se tomu musel smát (aspoň v duchu, protože jeho nemoc mu znemožňovala normální komunikaci).

Horizont událostí

Hawking se v roce 1971 zabýval především takzvaným „horizontem událostí“, což je místo kolem černé díry, odkud díra vše hmotné pohltí a nic už nedokáže uniknout. Panovalo kolem toho spoustu dohadů, ale Hawking s jistotou prohlásil, že celková plocha horizontu událostí kolem skupiny černých děr se nikdy nezmenší. Jiní fyzici tvrdili opak, další měli zase jiné teorie. Ta Hawkingova šla jen těžko ověřit, lidstvo nemělo technologie na praktické zkoumání okolí černých děr.

Až v roce 2021 se potvrdilo, že Hawking byl skutečně génius. Díky pozorování pomocí gravitačních vln se ukázalo, že to tehdy odhadl (nebo spíš věděl) naprosto přesně. Přesnost měření činí neuvěřitelných 95 procent. A lidstvo se před Hawkingovou genialitou mohlo opět jednou sklonit.

Nikdo ho nechápal

V návaznosti na své geniální předchůdce (zejména Alberta Einsteina) se zabýval i teorií relativity a takzvanou singularitou. To, co se v sedmdesátých letech zdálo jako šílené tvrzení, se vzápětí ukázalo jako čistá pravda, a Hawking zase jednou o krok předčil celé lidstvo. Pochopil totiž, že vesmír nevznikl z ničeho velkým třeskem, ale ještě před touto událostí existovalo něco jiného – čas byl určitým způsobem ohnutý a jeho hodnota skoro nicotná, ale stále tam byl.

Hawking se zabýval také od počátku černými děrami, kombinoval Einsteinovy teorie s kvantovou mechanikou a tvrdil opět něco, co lidé v sedmdesátých letech odmítali akceptovat. Jeho teorie o existenci černých děr byly definitivně potvrzeny až v roce 2019, kdy jsme konečně měli technologie schopné ověřit dávné hypotézy.

Teorie všeho

O životě Stephena Hawkinga vznikl nejen nespočet dokumentárních snímků, ale i celovečerní hraný film nazvaný Teorie všeho. Ten velmi dobře dokázal přiblížit jeho nelehký život poznamenaný amyotrofickou laterální sklerózou, což je onemocnění postihující nervový systém a způsobující obvykle velmi časnou smrt. Lékaři mu po diagnóze předpovídali dva roky života, on se nakonec dožil neskutečných 76 let. Byl to opravdový zázrak, podobně jako všechny jeho teorie a výpočty.