CENTRUM.CZ > HlídacíPes.org > dnes, 05:30

Aleš Rozehnal: Převod holdingu na dceru, ani slepý trust Babišův střet zájmů neřeší

| 4 min

Sdílet

KOMENTÁŘ. Neochota Andreje Babiše sdělit veřejnosti, jak hodlá vyřešit v případě jmenování premiérem svůj střet zájmů, vyvolává spekulace, zda vůbec existuje možnost, aby Andrej Babiš zákonu o střetu zájmů vyhověl. Podívejme se na varianty, o nichž se mluví. Média spekulují o převodu Agrofertu na Babišovu dceru nebo o vložení jeho holdingu do tzv. slepého svěřenského

profimedia-0884840624

Zdroj: Andrej Babiš a Karel Havlíček u prezidenta Petra Pavla. Foto: Radek Vebr / MAFRA / Profimedia

Média spekulují o převodu Agrofertu na Babišovu dceru nebo o vložení jeho holdingu do tzv. slepého svěřenského fondu. Ani jedním z těchto kroků by však Andrej Babiš střet zájmů nevyloučil.

Babišova dcera je osobou jemu blízkou a z tohoto důvodu by převod na ni narazil na ustanovení, podle nějž veřejný funkcionář nesmí využívat svou funkci k získání výhody nebo přednosti pro sebe nebo pro osobu blízkou. Zákon tedy zakazuje obcházet zákon přes členy jeho rodiny.
Výhoda pro osobu blízkou
Není rozhodné formální nastavení vztahů, ale skutečný ekonomický a faktický stav. Střet zájmů tedy může nastat i zprostředkovaně, například prostřednictvím osob blízkých.

Skutečnost, že osoba blízká podniká formálně samostatně, nebrání tomu, aby byla považována za nositele výhody ve střetu zájmů veřejného funkcionáře. Pokud funkcionář mohl svou pozicí pomoci rodinnému podnikání, střet zájmů existuje.

Střet zájmů tedy může nastat i bez přímé účasti veřejného funkcionáře, protože stačí výhoda pro osobu blízkou a převod majetku na rodinné příslušníky nezhojí nezákonnost.

Střet zájmů nevzniká jen při přímém řízení majetku, ale i tehdy, rozhoduje-li funkcionář o regulaci či dotacích, které dopadají na odvětví, z něhož pochází jeho majetek.

Obdobná situace je i u slepého svěřenského fondu, který představuje nástroj, který má oddělit veřejného funkcionáře od přímé správy jeho majetku a tím eliminovat riziko střetu zájmů.

Svěřenský fond tohoto typu má tuto kolizi teoreticky řešit tím, že funkcionář převede majetek do správy nezávislého správce, který s ním autonomně nakládá, zatímco sám funkcionář nemá mít informace o konkrétních aktivech ani o jejich pohybech.

Vzniká tak informační bariéra, jež má zabránit tomu, aby rozhodování politika bylo ovlivněno vědomím o vlastních ekonomických zájmech.

V praxi má však slepý svěřenský fond významné a dobře popsané limity. Pokud funkcionář ví, jaký majetek do trustu vložil, což nastává především u velkých nebo strategických aktiv, zůstává zcela zřejmé, jak politická rozhodnutí ovlivní jejich hodnotu či vývoj.

I bez znalosti detailů tak zůstává motivace veřejného funkcionáře zachována. Střet zájmů nevzniká jen při přímém řízení majetku, ale i tehdy, rozhoduje-li funkcionář o regulaci či dotacích, které dopadají na odvětví, z něhož pochází jeho majetek, nebo na korporace propojené skrze dodavatelské řetězce.

V těchto případech slepý trust řeší pouze přímý vztah, nikoli strukturální ovlivnitelnost celého segmentu trhu. Takové situace jsou běžné zejména tam, kde politik disponuje rozsáhlým podnikatelským impériem nebo významným mediálním vlivem.
České právo slepý trust nezná
Ve Spojených státech amerických je režim slepého trustu poměrně přísný. Správce musí být zcela nezávislý na funkcionáři, majetek může být přeměněn na jiné investice a funkcionář o tom nesmí být informován.

Ani tam však není slepý trust považován za univerzální řešení, zejména u prezidenta, na něhož se zákon o střetu zájmů vůbec nevztahuje a který formálně podléhá spíše reputační než právní kontrole.

U strategických, veřejně známých nebo rodinných podniků slepý trust neřeší materiální podstatu střetu zájmů.

Ve Velké Británii je slepý trust využíván ministry, ale jeho efektivita je sporná u aktiv, jejichž charakter je příliš známý. Kanada a Austrálie požaduje po politicích prodej jejich významných aktiv, nikoli pouhé převedení do svěřenecké správy.

České právo institut slepého trustu nezná. Vzhledem k rozsáhlé smluvní svobodě si však lze jeho existenci představit i podle našeho právního řádu.

Judikatura evropských soudů zdůrazňuje, že pro posouzení střetu zájmů je rozhodující nejen skutečná, ale i objektivně vnímaná schopnost funkcionáře ovlivnit rozhodování ve prospěch majetku, který vlastní on nebo osoby jemu blízké.

Celkově lze uzavřít, že slepý trust může být účinným nástrojem zamezení střetu zájmů pouze ve velmi omezených situacích, zejména u široce rozptýlených portfolií, kde není zřejmé, které konkrétní aktivum by mohlo být rozhodnutím politika ovlivněno.

U strategických, veřejně známých nebo rodinných podniků však slepý trust neřeší materiální podstatu střetu zájmů. V těchto případech zůstává motivace politika nezměněna, ať už z titulu očekávaných budoucích výnosů, nebo z hlediska ekonomického prospěchu osob blízkých.

Z pohledu českého právního řádu neexistuje mechanismus, který by odpovídal zahraničnímu standardu slepého trustu a svěřenský fond tuto funkci nenaplňuje.

Materiální posouzení střetu zájmů tak musí vycházet z toho, zda veřejný funkcionář může mít faktický či strukturální vliv na majetek, jehož se jeho rozhodování může týkat, a nikoli z formální existence trustu či jiné právní konstrukce.

Aleš Rozehnal: Převod holdingu na dceru, ani slepý trust Babišův střet zájmů neřeší

Pithart: "Chyba" otevřela cestu Babišovi. Listopad nebyla revoluce, Havel dělal chyby

Babišův muž cupuje Jurečkův superprojekt. "Lidé můžou přijít o tisíce korun měsíčně"

Gramatický maraton: 40 kvízových otázek, které odhalí každou vaši slabinu

Manželka mi překazí každé rande, i když je už rok mrtvá, zlobí se Mirek

Utiší duši, umlčí tělo. Antidepresiva mohou dospívajícím vzít sex