Většina lidí začne řešit své zdraví až ve chvíli, kdy nastane problém. Kdybyste měl označit jeden přelomový moment ve svém životě – jedno rozhodnutí nebo událost, která vás přivedla na cestu biohackingu – co by to bylo a proč?
U mě to nebyl vyloženě zdravotní problém. Myslím si, že vůbec není pravidlem, že člověk musí začít řešit zdraví a energii až ve chvíli, kdy se něco pokazí. Může to vycházet i z touhy něco dokázat, naplnit svůj potenciál.
U mě to bylo hlavně o tom, že jsem chtěl podnikat a svoboda je pro mě obrovská hodnota. Když jsem po vysoké škole začínal kariéru a pracoval ve firmě, cítil jsem silnou potřebu realizovat svůj potenciál. Zpočátku možná trochu poháněnou mladickým egem. Pracoval jsem na sobě, chtěl mít dostatek energie, zdraví, výkonu. Chtěl jsem fyzicky i mentálně zvládnout rozběhnout firmu a naplnit roli lídra.
Postupně jsem si uvědomil, že pokud chci, aby mé tělo i mozek fungovaly v dobré kondici, musím zlepšit životosprávu. Začal jsem tedy biohackovat, protože jsem viděl, že mi to pomáhá k větší energii, odolnosti i sebevědomí.
Co přesně pro vás, Dušane, znamená biohacking? Jak byste tento koncept vysvětlil člověku, který je k němu skeptický a vnímá ho jen jako drahý a dočasný trend?
Rozumím, že mnozí lidé, hlavně v našem kulturně konzervativnějším prostředí, vnímají biohacking, který přišel z Ameriky, jako něco příliš technologického, možná až umělého.
Pro mě je biohacking systémem optimalizace zdraví a životní energie pomocí nejnovějších poznatků vědy a technologií. Stejně jako jsme si kdysi neuměli představit, jak budeme používat chytré telefony, vnímám i biohacking jako inovaci, která přináší skvělé možnosti – od individuální diagnostiky přes hlubší sebepoznání až po porozumění vlastnímu metabolismu a tělu. Díky tomu můžeme upravit životní styl, výživu i příjem mikronutrientů tak, aby naše tělo fungovalo co nejlépe a využívalo svůj plný potenciál. Často větší, než si sami umíme představit.
Biohacking pro mě tedy nejsou zkratky, ale efektivita – dělat správné věci pro své tělo, mysl i celkové bytí. Podobně jako etický hacking v IT, i biohacking je o efektivitě a dělání správných věcí pro své tělo, mysl a celkové bytí.
Jaké jsou tři hlavní a univerzální pilíře biohackingu, které platí pro každého, bez ohledu na genetiku, zdravotní stav nebo životní styl?
Mluvíme sice často o individualizaci, ale existují základní principy, které fungují pro všechny. Jsou dané přírodními zákony a biologií našeho těla.
Za klíčové pilíře biohackingu považuji optimální fungování buněk, zejména mitochondrií. To se pak promítá do metabolického a hormonálního zdraví, nervového systému, a celkově do rovnováhy mezi fyzickým a mentálním stavem.
Biohacking tak propojuje tělo a mysl – zaměřuje se na vnitřní prostředí (to, co jíme, jaké procesy v těle probíhají, jak regenerujeme) i vnější prostředí (světlo, stres, elektromagnetické záření, toxiny, znečištění), které na naše tělo působí.
Když to shrnu, klíčovým pilířem je adaptace organismu na prostředí, tedy schopnost těla fungovat optimálně v podmínkách, ve kterých se právě nachází.
Vnímáte biohacking spíše jako nástroj k prodloužení života (longevity), nebo jako prostředek ke zvýšení kvality, energie a intenzity každodenního života?
Jednoznačně to druhé.
Pro mě je longevity spíš o tom, aby tělo fungovalo co nejlépe, dokázalo se rychle regenerovat, samoléčit a udržovat vysokou imunitu i odolnost. Délka života pak přirozeně odráží kvalitu buněk a energii, kterou si každodenně kultivujeme.
Hlavním cílem ale není žít co nejdéle, nýbrž žít každý den naplno – v energii, radosti a se smyslem.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „NEJČASTĚJŠÍ MÝTUS JE PŘESVĚDČENÍ, ŽE VŠE, CO SE PRODÁVÁ, JE BEZPEČNÉ PRO NAŠE ZDRAVÍ,” ŘÍKÁ PAVLÍNA PAVLIŠTOVÁ, KTERÁ SE PŘED LETY ROZHODLA ŽÍT NON TOXIC
Foto: Se souhlasem Dušana Plichty Při své práci kombinujete ověřenou vědu s vlastní intuicí a experimenty na sobě samém. Kdy jste si poprvé uvědomil, že samotné striktně vědecké postupy nestačí a že je klíčové naslouchat vlastnímu tělu a přizpůsobit optimalizaci pocitům?
Naučil jsem se to během života. Člověk, ať už mladý, nebo adolescent, se učí skrze pokus a omyl. Postupně si začíná uvědomovat, jak jeho tělo skutečně funguje, což mnoho lidí stále neumí. Technologie a testování nám pomáhají lépe porozumět tomu, co se děje v těle.
Nejvíc jsem to pochopil, když jsem si uvědomil, že i když sleduji trendy nebo rady influencerů a autorit, ne vždy to odpovídá mému tělu. Například mi vyhovuje jiná strava nebo jiné složení jídel, než co propagují ostatní – kdy se nejlépe cítím, jaká mám energii.
Vyzkoušel jsem různé principy: vegetariánskou stravu, nízkosacharidovou ketogenní, a postupně jsem se naučil, kdy co jíst a co mi vyhovuje.
Jaký je podle vás největší mýtus o biohackingu, který brání lidem začít ho brát vážně a aplikovat do praxe?
Největší mýtus je, že biohacking jsou nějaké zkratky nebo šílené postupy – implantace čipů, proměna lidí v roboty apod. To není pravda.
Biohacking má různé úrovně, každý si může vybrat, co mu vyhovuje. V jádru jde o hledání efektivního systému a dělat správné věci pro tělo a mysl, čímž ušetříme čas, peníze a předejdeme zbytečným pokusům či terapiím.
Jaký je největší omyl, který lidé dělají při plánování jídelníčku s cílem zlepšit výkon, a přitom si myslí, že jedí zdravě?
Podle mě je největší omyl soustředit se jen na počítání kalorií a věřit, že kalorie samy o sobě zaručí výkon. Když chci zlepšit výkon, někdy potřebuju i více kalorií.
Jde o to, jak kvalitní ty kalorie jsou, kdy je přijímám a jak ovlivňují tělo. Lidé často slepě drží kalorickou rovnováhu a myslí si, že jedí zdravě, ale ve skutečnosti konzumují potraviny, které způsobují záněty, například nezdravou vegetariánskou stravu plnou hranolků či fast foodu.
Klíčové je neřešit jen množství, ale kvalitu a načasování jídel.
Jaký je váš hlubší pohled na populární dietní trendy (např. keto, přerušovaný půst, veganství)? Jaká jsou jejich rizika a jak zjistit, co je pro člověka skutečně nejlepší?
Začnu od konce. Základní je uvědomit si prostředí, ve kterém žijeme, což mnoho lidí přehlíží. Například v tropickém klimatu, kde je hodně ovoce, lze inklinovat k vegetariánství či veganství. Naopak ve Skandinávii, kde je méně světla, je potřeba jiný typ stravy, aby tělo správně fungovalo.
Moderní testy nám dnes dokáží ukázat genetiku, predispozice a optimální složení stravy. Například zjistíme, že si můžeme dovolit maso, i když lidé mají obavy, nebo naopak že pro některé jedince je příliš mnoho nasycených tuků nevhodné.
Populární diety jsou tedy nutriční strategie, které lze cyklicky aplikovat podle potřeby, spíše jako terapii než dlouhodobé dogma. Důležité je sladit je s životním stylem: více sportu = keto nemusí být ideální; mentální výkon a protizánětlivá opatření = keto či přerušovaný půst mohou být velmi užitečné.
Jak by mělo podle vás vypadat optimální složení talíře a jak ho přizpůsobit individuálním potřebám, tréninku a životnímu stylu?
Odpovědí je dodávat buňkám optimální živiny: správné množství kalorií a jejich složení – více bílkovin a zdravých tuků, sacharidy spíše omezené. Dále mikroživity: minerály, vitamíny, antioxidanty, polyfenoly, probiotika a další fytonutrienty.
Sezónní a lokální strava je rovněž zásadní – upravit jídlo podle ročního období. Například v zimě, kdy je méně světla a vitamínu D, není ideální jíst hodně citrusů a studených salátů. Strava by měla odpovídat prostředí a sezóně, ve které žijeme.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „DLOUHODOBÝM PROBLÉMEM VÝŽIVY JE, ŽE JÍ KAŽDÝ, JÍDLO MÁ BÝT POŘÁD I RADOST,” ŘÍKÁ EPIDEMIOLOŽKA A SPECIALISTKA NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ELIŠKA SELINGER
Foto: Se souhlasem Dušana Plichty Je možné ve středoevropských podmínkách jíst potraviny, které skutečně podporují dlouhověkost a výkon, a to i bez exotických „superpotravin“ z druhého konce světa? Které lokální superpotraviny byste vyzdvihl?
Ano, je to možné. Ačkoliv exotické potraviny, jako káva, kakao nebo některé specifické produkty, jsou spíš výjimky – mají vysoký obsah antioxidantů a polyfenolů.
Lokálně ale můžeme využít borůvky, různé bobulovité plody, brynzu, probiotický kefír, kvašenou zeleninu. Superpotravinou mohou být i orgány z kvalitního masa, například játra, která dodají hodně živin. Lokální produkty tedy dokážou velmi dobře pokrýt potřeby těla.
Které doplňky stravy považujete za klíčové pro většinu populace a proč? Kdy je to jen drahý humbuk a nenahrazuje to kvalitní stravu?
Nemyslím si, že by to byl jen humbuk, protože máme jasné studie a potvrzení, že určité doplňky skutečně fungují a doplňují optimální výživu organismu.
Samozřejmě záleží na jejich kvalitě a vstřebatelnosti. Za klíčové doplňky považuji kolagenový protein, od kterého se v těle odvíjí mnoho procesů. A pak, vzhledem k genetice a prostředí, ve kterém žijeme v Česku a na Slovensku, je velmi důležitý hořčík. Dále zinek, omega-3 mastné kyseliny a sezónně také vitamín D3 a K2. To jsou podle mě čtyři zásadní doplňky, které jsou pro náš region výrazně potřebné, protože jejich hladina bývá u většiny lidí dlouhodobě nevyvážená.
Vaše cesta musela na začátku zahrnovat spoustu pokusů a omylů. Která zásadní změna ve vašem životním stylu vám přinesla největší a nejrychlejší výsledek?
Z mého pohledu to, co hlásám. Že nejde o počítání kalorií, závislost na číslech a přesné plánování pěti jídel denně, ale spíše o to, kam ty kalorie dám, tedy o časování jídel a kvalitu jejich složení. To mi přineslo největší benefit.
Například už několik let začínám den kávou s máslem a MCT olejem a aplikuji tak ráno částené hladovění. První pevné jídlo si dávám až později, s dostatkem bílkovin, a sacharidy držím na uzdě.
Sacharidy vnímám jako dobrého sluhu, ale zlého pána. Dopřeji si je, ale přesně vím, kdy. Například po sportu nebo před fyzickou aktivitou. Biohacking je do velké míry o správném načasování jídla.
Jak může člověk s omezeným rozpočtem začít budovat kvalitní životní styl založený na biohackingu? Kde může ušetřit a kam by měl naopak bez kompromisů investovat?
V základu obrovské výsledky přicházejí, když se nejdřív zaměříme na to, co můžeme ze života eliminovat. Než začneme investovat, je důležité odstranit věci, které energii berou – potraviny způsobující záněty, zhoršující trávení a únavu. Lidé s nižšími příjmy se často stravují jídly s nadbytkem omega-6 mastných kyselin, fast foodem nebo levnými hotovkami. Nejde o to utrácet víc, ale převzít zodpovědnost a začít si vařit doma. To je paradoxně nejefektivnější cesta, jak ušetřit a zároveň zvýšit kvalitu jídla.
Takže moje odpověď je jasná: výmluvy neexistují. Znám spoustu lidí s nízkým příjmem, kteří se stravují velmi zdravě a dokáží si doma vytvořit kvalitní, udržitelný režim.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „DUŠEVNÍ ZDRAVÍ JE STÁLE TABU A OSVĚTA OHLEDNĚ UMĚLECKÝCH TERAPIÍ MALÁ,” ŘÍKÁ TANEČNĚ-POHYBOVÁ TERAPEUTKA ANDĚLA KUBÁTOVÁ
Foto: Se souhlasem Dušana Plichty Jak lze principy biohackingu integrovat do běžného života s rodinou, přáteli a společenskými událostmi? Kde děláte kompromisy a kde naopak trváte na svých zásadách?
Když máte nastavený princip 80 na 20 a vybíráte si kvalitu, nepotřebujete dělat zásadní kompromisy. Tělu už zkrátka nechutnají věci, o kterých víte, že mu škodí, a dokážete je s klidem odmítnout. A pokud si něco výjimečně dopřejete, třeba dort na oslavě, uděláte to vědomě, ve správný čas a bez výčitek.
Na druhé lidi nebo rodinu můžeme působit jen vlastním příkladem – ukazovat, co funguje, ale nemoralizovat. Nechat ostatní, ať si dělají své, a zároveň držet si vlastní hranice – co jíme doma, jak nakupujeme, jak o tom mluvíme.
Začíná to vlastně už u nákupu potravin a otevřené komunikace. Je to o osobní síle a schopnosti stát si za svými hodnotami.
Kdybyste měl vybrat tři nejdůležitější biohackingové triky, které by měl člověk každý den dělat pro své zdraví a výkon, jaké by to byly?
Zaprvé dodržování cirkadiánního rytmu, tedy kvalitní, pravidelný spánek. Nemusí být nutně dlouhý, ale měl by být hluboký a v konzistentním čase. Každé ráno vstát ve stejnou dobu a vystavit se dennímu světlu.
Zadruhé kvalita stravy. Stále to opakuji, ale obsah mikroživin je naprosto klíčový.
A zatřetí pohyb, ideálně silový trénink. Čím víc svalové hmoty máme, tím lépe funguje metabolismus, zpracování glukózy a celkově tělo. Svaly jsou zásadní pro dlouhodobé zdraví i vitalitu.
Jak si udržet dlouhodobou motivaci a nevzdat své biohackingové cíle ani v náročných životních obdobích?
To je víc psychologická otázka – řešíme ji i na našich CAMPech v rámci projektu Cultivating Human Power , který realizuji.
Motivace vychází ze vztahu k sobě samému – k vlastnímu tělu, sebehodnotě a sebeúctě. Když si jednou nastavíte, že chcete pro sebe a své tělo to nejlepší, nepotřebujete vnější motivaci. Dokážete si ji pěstovat zevnitř – z touhy žít v rovnováze a spokojenosti.
Je to o vnitřní motivaci, ne o neustálém hledání impulsů zvenčí.
Blíží se Biohacking summit 2025 , proběhne už v sobotu 8. listopadu, a vy tak vstupujete do velkého formátu. Jaká byla hlavní myšlenka, která vás vedla k uspořádání této akce, a proč jste si pro ni vybrali Prahu?
Hlavním cílem je propojit inovátory a lídry, kteří přinášejí nové poznatky – podnikatele, trenéry, odborníky na výživu, lékaře i influencery. Nechceme hledat rozdíly v názorech, ale spojovat se na základě společných poznatků.
Věřím, že právě propojení přírody, vědy a kultury je cestou k holistickému zdraví – fyzickému, mentálnímu i duševnímu.
Prahu jsme vybrali proto, že je přirozeným centrem pro Česko a Slovensko. Je tu nejvíc lidí otevřených novým směrům – biohackingu, longevity i celkové optimalizaci zdraví.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: „NEJČASTĚJŠÍ MYLNÁ PŘEDSTAVA JE, ŽE POKUD NĚCO FUNGUJE JEDNOMU ČLOVĚKU, BUDE TO FUNGOVAT ÚPLNĚ STEJNĚ I VÁM,” ŘÍKÁ LUBO SMID, KTERÉHO FORBES ZAŘADIL DO ŽEBŘÍČKU 30 POD 30
Biohacking je často spojován s drahými přístroji a exotickými kúrami. Jaká je vaše vize, jak ho zpřístupnit širší veřejnosti?
Chápu, že to tak může působit, hlavně proto, že biohacking přišel z Ameriky a na sociálních sítích se ukazuje jeho „luxusní“ stránka. Ale to je jen úhel pohledu.
V reálu je biohacking především o každodenních návycích a vzdělávání. Ne o penězích. Právě v tom jsou největší benefity dostupné pro všechny. Samozřejmě existují pokročilejší úrovně, do kterých lze investovat, ale základní principy jako spánek, strava, dech, světlo a pohyb jsou dostupné každému.
Jaké kontroverzní téma plánujete na summitu otevřít a proč je důležité o něm mluvit bez tabu?
U nás je, myslím, kontroverzní hlavně to, že většina lidí spojuje biohacking jen s fyzickým zdravím, doplňky a moderními technologiemi. Ale pro mě je základem duševní zdraví, a o tom se u nás málo mluví.
Chceme proto propojit odborníky z oblasti fyzického, mentálního i duševního zdraví, protože tyto tři aspekty spolu úzce souvisejí. V naší společnosti tomu zatím úplně nerozumíme, ale právě to je třeba změnit.
Co považujete za největší překážku rozvoje biohackingu v Česku a na Slovensku ve srovnání se západními zeměmi? Máte pocit, že lidé jsou stále skeptičtí k vědeckým přístupům?
Ano. Největší překážkou je podle mě naše kulturní trauma, které pramení z konzervativního přístupu a strach z nových věcí.
Lidé, kteří žili v zahraničí, se často vracejí s otevřenější myslí, a to je skvělé. Ale u části populace stále přetrvává uzavřenost.
Mladší generace to však mění – přináší otevřenost a odvahu zkoušet nové přístupy. Držet se minulosti a jistot je iluze, která brání adaptaci a zdravému životu.
Jaký podle vás bude největší trend v oblasti biohackingu a optimalizace lidské biologie za pět let?
Ten trend už tu podle mě vlastně je. Je to pokročilá diagnostika založená na supertechnologiích.
Dnes už dokážeme z krve, slin a dalších dat odhalit metabolické poruchy nebo individuální potřeby. V kombinaci s poznatky z epigenetiky a díky využití umělé inteligence a kvantových výpočtů budeme schopni nastavit člověku přesně to, co jeho tělo skutečně potřebuje.
To je budoucnost personalizovaného zdraví.
Zdroje: Autorský rozhovor, biohackingsummit.cz, instagramový profil Dušana Plichty , dusanplichta.com
GrapesMag
Život cestovatele|
KINOTIP2.cz|
Epeníze|
Naše zahrada|
FAJNTIP.cz|
Techzpravy.cz|
Náš dům|
Plné zdraví|
HN.cz|
