Denně se v České republice narodí v průměru dvacet nedonošených dětí. Ty jsou následně závislé na dostatku darovaného mateřského mléka od dárkyň, které jej mají přebytek. Takové mléko je ale třeba upravit. V Česku nyní vznikla nová metoda pro tuto úpravu, účinnější než ta doposud používaná.
Mateřské mléko od dárkyň je velmi významné pro přikrmování předčasně narozených dětí. Takové mléko se samozřejmě nedává dětem bez předchozí úpravy, právě naopak. V současnosti se v porodnicích k tomuto účelu používá tzv. Holedrova metoda . Ta spočívá v pasterizaci mléka při 62,5 stupních po dobu alespoň 30 minut.
Tato metoda je poměrně účinná a skutečně je schopna zahubit většinu patogenů. Stoprocentní ale není a stále existují bakterie a spory některých mikroorganismů , které tento proces přežijí. Určitá část dávek darovaného mléka tak zůstává kontaminovaná a nelze je použít, konkrétně se jedná o 7 až 14 procent dávek (14 procent je celoevropský průměr).
To je samozřejmě špatně, zvláště pak v situaci, kdy dárkyň mateřského mléka ubývá. Zvyšuje se totiž věk rodiček, klesá porodnost obecně a maminky také nejsou často dostatečně informované. V Česku, konkrétně ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové , ale nyní vznikla metoda, jejímž prostřednictvím bude možné darované mateřské mléko upravovat s vyšší účinností . Vyřazených dávek bude v tomto případě asi 5 procent, tedy zhruba polovina oproti současnému stavu.
Nová metoda úpravy darovaného mateřského mléka Nová metoda spočívá v aplikaci vysokého tlaku, konkrétně 350 megapascalů na mléko o teplotě 38 stupňů. Děje se tak celkově čtyřikrát, vždy po pěti minutách. Tato metoda dokáže podle výsledků analýzy 108 vzorků mateřského mléka zničit podstatně více spor než pasterizace Holedrovou metodou. Kromě toho má ale vysokotlaká úprava i další výhodu.
Holedrova metoda totiž během své aplikace neničí jen bakterie a spory, stejně tak totiž mléko ochuzuje o některé prospěšné látky včetně protilátek. V případě vysokotlaké metody jsou tato rizika výrazně nižší. Při její aplikaci bude tedy možné snížit množství vyřazovaného mléka. Mléko pak bude pro děti navíc bezpečnější a výživnější . Novou metodu proto vítají zástupci nemocnic a mateřských center.
Velká výhoda nové metody spočívá také v tom, že není nijak zvlášť složitá a bylo by možné zavést ji velice rychle. Zužitkování darovaných dávek mateřského mléka by se tedy mohlo zvýšit. Vzhledem ke zmíněnému nedostatku darovaného mateřského mléka by šlo o potenciálně velmi užitečnou věc, byť by k ní měla přibýt i mnohem lepší osvěta a kampaň zdůrazňující význam darovaného mateřského mléka, resp. větší podpora a tím i motivace dárkyň.