Představa, že si drhnutím koupelny ničíte plíce stejně jako kuřák, který si dopřává krabičku denně, zní dost děsivě. Jenže přesně k takovému znepokojivému závěru dospěla rozsáhlá norská studie. Zdá se, že lesklé povrchy a vůně čistoty mohou být vykoupeny zdravím. Co přesně z těch barevných lahviček dýcháme a jak to změnit, aniž bychom obětovali čistý domov?
Když se byt leskne, z koupelny sálá vůně borovice a kuchyňská linka je tak čistá, že by se z ní dalo jíst, máme příjemný pocit čistého domova. Úklid je také pro mnohé z nás terapií a způsobem, jak si srovnat myšlenky. Jenže, co když chemikálie, kterými se snažíme zničit bakterie a špínu, ničí potichu a plíživě i nás? Přesně tuhle otázku si položili vědci z univerzity v norském Bergenu. A jejich odpovědi, publikované v prestižním časopise American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, nejsou vůbec veselé. Ve snaze udělat náš domov zdravějším a bezpečnějším si možná zaděláváme na vážné zdravotní problémy.
Čtěte také: Toto byl milovaný zázrak socialismu. Objevili jsme původní recept na Pudinkové mraky. Neváhejte a zkuste ho
Čisticí prostředky mohou obsahovat těkavé organické sloučeniny, které zahrnují stovky různých chemických látek. Zdroj: Shutterstock Dvacet let pod lupou: Co zjistili norští vědci Studie sledovala více než 6 200 účastníků po dobu dlouhých dvaceti let. Vědci analyzovali funkci jejich plic a porovnávali ji s tím, jak často a jestli vůbec uklízeli, ať už doma, nebo profesionálně. Výsledky byly šokující, zejména pro ženy. Ukázalo se, že ženy, které pravidelně uklízely, ať už jako profesionálky, nebo jen ve vlastní domácnosti, měly výrazně zrychlený pokles plicních funkcí. Konkrétně šlo o hodnoty FEV1 (objem vzduchu vydechnutý za první sekundu) a FVC (celková kapacita plic). A teď se držte: poškození plic u těchto žen bylo srovnatelné s tím, co lékaři vídají u lidí, kteří vykouří 20 cigaret denně po dobu 10 až 20 let. U mužů, kteří uklízeli, se tento efekt překvapivě neprokázal, což si vědci vysvětlují tím, že jich ve studii nebylo tolik a možná nebyli vystaveni chemikáliím tak silně jako ženy.
Proč je obyčejný úklid tak rizikový Viníkem není samotný hadr a kbelík s vodou. Problémem je chemický koktejl, který si dobrovolně stříkáme do ovzduší a následně ho vdechujeme. Většina běžných čisticích prostředků, zejména těch ve sprejích, obsahuje takzvané těkavé organické látky. Tyto látky se snadno odpařují do vzduchu a my je dýcháme. Když uklízíme, nejsme vystaveni jen jedné látce. Mícháme čistič na okna, dezinfekci na povrchy a třeba k tomu přidáme i osvěžovač vzduchu plný syntetických vůní. Každý tento produkt uvolňuje do vzduchu část chemikálií. Právě spreje jsou podle studie nejhorší, vytvářejí jemný aerosol, který se dostane hluboko do plicních sklípků a může tam působit dráždivě a způsobovat záněty. Dlouhodobé dráždění pak vede k trvalému poškození a poklesu funkce plic, podobně jako cigaretový kouř.
Čtěte také: Uklízení domácnosti může poškodit zdraví stejně jako krabička cigaret denně, tvrdí norská studie
Smrtící koktejly, které mícháme sami Kromě dlouhodobého rizika existuje i jedno akutní, které si často neuvědomujeme. Je jím míchání různých čisticích prostředků. Klasickým a extrémně nebezpečným příkladem je smíchání bělidla, např. Savo, které obsahuje chlornan sodný, s čističem na toalety nebo přípravkem na vodní kámen, které často obsahují kyseliny. Při této kombinaci se okamžitě uvolňuje vysoce toxický plynný chlór. Vdechnutí tohoto plynu může vážně poleptat dýchací cesty a v krajním případě způsobit i smrt. Podobně nebezpečné je míchání bělidla s přípravky obsahujícími amoniak, který je třeba v produktech na okna.
Zpátky ke kořenům: Čím nahradit chemii Znamená to tedy, že máme přestat uklízet a smířit se s životem ve špíně? Vůbec ne. Znamená to jen, že musíme začít přemýšlet nad tím, čím uklízíme. Odpověď je přitom často levnější, bezpečnější a máme ji všichni doma. Stačí se vrátit k "velké čtyřce" našich babiček: octu, jedlé sodě, kyselině citronové a obyčejnému mýdlu. Ocet díky své kyselosti skvěle rozpouští vodní kámen, mastnotu a působí i mírně dezinfekčně. Zředěný vodou, zhruba 1:1, funguje jako univerzální čistič na většinu povrchů, včetně podlah a oken. Jen pozor, neměl by se dostat na přírodní kámen, jako je mramor nebo žula, které by mohl poleptat. Jedlá soda je zase mírně abrazivní a skvěle pohlcuje pachy. Pasta z jedlé sody a trochy vody vyčistí připálené hrnce, spáry v koupelně nebo vnitřek lednice. Nasypaná do odpadu a zalitá octem pomůže uvolnit drobné nečistoty.
Řada prostředků obsahuje dráždivé látky. Zdroj: Shutterstock Babiččiny triky pro voňavý a bezpečný domov Chcete mít domácnost čistou, a přesto voňavou? Zapomeňte na chemické osvěžovače, které jen maskují pachy a přidávají do vzduchu další nebezpečné látky. Skvělou vůni vytvoříte i jinak. Do rozprašovače s vodou a octem můžete přidat pár kapek kvalitního esenciálního oleje, ale nepřehánějte to, i přírodní látky mohou být ve vysoké koncentraci dráždivé. Pro okamžité provonění stačí v malém hrnci povařit vodu s plátky citronu, hřebíčkem a skořicí, nebo použít difuzér s přírodními esenciálními oleji. Na podlahy bude stačit kbelík teplé vody s přidanou odměrkou octa. Podlaha bude čistá, lesklá a nemusíte ji už oplachovat. Na skla a zrcadla stačí roztok vody a octa nebo vody a citronové šťávy. A na nábytek? Místo leštěnek plných silikonů zkuste jen lehce navlhčený hadřík z mikrovlákna. Pokud je dřevo vysušené, jednou za čas mu dopřejte směs olivového oleje a pár kapek citronové šťávy.
Čtěte také: Testovali jsme, která značka sýru Eidam je nejlepší. Na celé čáře zvítězil nejlevnější, který koupíte v Lidlu, Tescu i Globusu
Rychlý úklid chytře a zdravě I když se rozhodnete některé speciální přípravky používat, můžete minimalizovat riziko. Zásadní je větrání. Kdykoliv jdete uklízet koupelnu nebo drhnout kuchyň, otevřete okna dokořán. Použijte ventilátor. Tím zajistíte, že se dráždivé výpary nebudou koncentrovat v místnosti. Zkuste také omezit používání sprejů . Pokud už sprej máte, nestříkejte ho přímo na povrch, čímž ho rozprášíte do celého prostoru, ale nastříkejte přípravek na hadřík a povrch jím otřete. Tím se do vzduchu dostane minimum chemikálií. A hlavně, rozlišujte mezi čištěním a dezinfekcí. Běžné čištění mýdlem nebo saponátem a vodou odstraní většinu nečistot a bakterií. Silnou dezinfekci potřebujete jen zřídka, například když je někdo v domácnosti nemocný, nebo na místech, jako je prkénko na krájení syrového masa. Není nutné dezinfikovat každý den celý byt.
Zdroje: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov , pubmed.ncbi.nlm.nih.gov , cnn.iprima.cz , tn.nova.cz , time.com , home.howstuffworks.com