Čas od času si každý z nás potřebuje zvednout náladu a udělat radost. Ať už dobrým skutkem nebo sladkým dezertem. Když jste šťastní, znamená to, že jste i empatičtější, kreativnější a celkově se cítíte dobře po psychické i fyzické stránce. A co víc, vaše radost přináší dominový efekt, který vnímá i okolí. <h2> Co to vlastně je lidská radost?</h2> V bezprostředním prožívání je to aktuální pocit, příjemná emoce. Na hlubší úrovni jde o určitý stav mysli, schopnost se radovat. Radost je umění, které nám umožňuje celoživotně budovat vnitřní prostředí k častému prožívání radosti. <h2>Jak radosti dosáhnout?</h2> Dělejte věci, které vás nejvíce baví. Psycholožka a koučka Kamila Velková pro vás má následujících pět tipů, jak si dělat radost každý den. <h2>Uvědomte si, že život je neustálá změna</h2> Naše domovy jsou přehlcené věcmi, které jsme si pořídli, aby nám krátkodobě udělaly radost. Pokuste se v rámci letní očisty provzdušnit nejen šatník, ale třeba i kredenc od přebytečného nádobí, špajz od starého harampádí aj. Tradiční čínské učení Feng-šuej nachází životní harmonii mezi člověkem a přírodou prostřednictvím obydlí. Pokud žijete v přeplněném prostoru, který blokuje proudění energie, dává smysl, že ani vy necítíte doma štěstí. „<em>Jeden ze životních zákonů, který když si uvědomíte, tak vám může hodně pomoci je, že život je neustálá změna – měníme se my, ale i vše okolo nás. A my k té změně můžeme hodně přispět. Tím, že k sobě budete naprosto upřímní a uvědomíte si, co vám v životě dělá radost a co si doma držíte jen z určité nostalgie</em>,“ říká psycholožka a koučka Kamila Velková. Proto, až se příště pustíte do třídění věcí, položte si otázku, zda vám ta či ona věc přináší radost. Pokud ne, víte, jak postupovat. <h2>Dopřejte si zasloužený odpočinek</h2> Mnoho studií potvrzuje, že jedinci, kteří si pravidelně dopřávají volno a oddych, jsou pak v závěru produktivnější než ti, kteří zasloužený odpočinek neustále odkládají. Rozvrhněte si pravidelné chvíle volna a rozplánujte si, jak je efektivně využijete. Věděli jste, že pouhých 30 minut týdně strávených v přírodě dokáže snížit tlak a depresi? Podle výzkumu Yoshifumi Miyazakiho jsou nejvíce ozdravné procházky v lese. Soustředěné nádechy a výdechy navíc harmonizují tělo i mysl. <h2>Napište si na papír, za co jste vděční</h2> Stačí obyčejný kus papíru, na který si napíšete každý den jednu věc, za kterou jste vděční. Zkuste nepřemýšlet nad budoucností, ale nad tím, co vás těší právě teď. Mnohdy jsou hybateli radosti právě maličkosti, jako např. partnerův úsměv, dobrá káva či něco sladkého na zub. Do této aktivity můžete navíc zapojit i děti. Podle ayurvédy je navíc každá chuť spojená s konkrétní emocí. Sladká chuť se pojí s radostí. tak ji čas od času podpořte. „<em>Mnoho průzkumů dokazuje, že pocit vděčnosti je velmi léčebným. Čím více si vědomě budete uvědomovat, za co jste vděční, tím větší je pravděpodobnost, že ho budete pociťovat i „nevědomě“. Malování a psaní je skvělým nástrojem pomoci. Můžete ale zařadit i snění – před tím, než usnete si uvědomte, za co vše jste vděční,</em>“ potvrzuje psycholožka Velková. <h2>Najděte štěstí v pomoci ostatním</h2> Ne nadarmo se říká, že pomáhat k radosti ostatním přináší blažený pocit i nám samotným. Být pozorní a velkorysí, vnímat potřeby druhých a pomáhat jim přináší radost a uspokojení, které přetrvá i delší čas. Mohou za to tzv. zrcadlové neurony, které napodobují to, co vnímají okolo. Tím, že pomůžete ostatním, uděláte šťastnými nejen je, ale sami se šťastnými stanete. Zaměříte-li se na druhé, pomůže vám to dokonce např. od stresu v práci, špatných pocitů či frustrace. <h2>Usmějte se pro sebe</h2> Dokonce i pouhý úsměv je náloží pozitivní energie, a to nejen pro ostatní, ale hlavně pro vás. Smějeme se, protože jsme šťastní, a díky úsměvu náš mozek produkuje dopamin, díky kterému jsme o to šťastnější. Zkuste se pousmát pokaždé, budete-li se cítit přepadle. Ve chvíli, kdy to uděláte, se podvědomě pozitivně naladíte. Emoce se sice rodí v mozku, ale svaly ve tváři dokáží pocity posílit či dokonce i transformovat. „<em>James-Langeova teorie emocí potvrzuje, že pláčeme, protože jsme smutní, ale zároveň jsme smutní, protože pláčeme. Pokud se donutíme vykouzlit úsměv na tváři, i když nám není zrovna do smíchu, nálada se nám zlepší</em>,“ dodává psycholožka. Připravila: Věra Hájková