Pokud chceme co nejvíce ušetřit, je vhodné využít způsobu, jakým fungují modely s invertorovou technologií.
Pokud máme doma klimatizaci, může vyvstat jedna z nejčastějších pochybností, co s ní dělat, když se chystáme na relativně krátkou dobu opustit domov: je lepší ji celou vypnout a odejít, nebo ji nechat zapnutou?
Logicky, pokud se chystáme být pryč na delší dobu, například odjet do práce nebo na celodenní aktivitu mimo domov, zdá se odpověď jasná a logické je zařízení vypnout, abychom ušetřili peníze v době naší nepřítomnosti. Méně jasné je to však v případě, že se chystáme být pryč jen krátce, maximálně pár hodin, a to z různých důvodů.
Neexistuje jediná ideální odpověď, která by vyhovovala všem uživatelům, protože ve skutečnosti bude každý dům a každá skupina obyvatel specifickou případovou studií, kterou bychom měli analyzovat s přihlédnutím k aspektům, jako je oblast, ve které žijeme, orientace místností, rozměry, počet oken, typ izolace stěn, typ a model klimatizace, kterou máme nainstalovanou, a především faktor tepelné setrvačnosti domu, tj. jak dlouho trvá ochlazení nebo ohřátí od okamžiku, kdy zařízení zapneme/vypneme.
Tento poslední bod je zásadní a každý uživatel bude vědět, jaký je více či méně v jeho domě, protože jde v podstatě o úroveň tepelné izolace domu a o to, jak se mění teplota interiéru, když přestane dodávat teplo v zimě nebo chlad v létě.
V konkrétním případě klimatizace je obecně snazší udržet mírnou teplotu v chladné místnosti než v místnosti, která je již velmi horká. Spotřebiče mají tendenci pracovat nejefektivněji, když pracují stabilně na udržení teploty, spíše než aby se opakovaně zapínaly a vypínaly nebo pracovaly na maximální výkon pro drastické ochlazení.
To je způsobeno zejména kompresními systémy, kterými je vybavena většina moderních spotřebičů s invertorem. Tyto systémy umožňují první pracovní cyklus s maximálním výkonem pro rychlé snížení teploty, po kterém následuje „cestovní“ provozní režim, kdy je spotřeba energie mnohem nižší.
Využití této invertorové technologie v našich zařízeních je nezbytné. Organizace, jako je OCU, totiž vysvětlují, že nejlepší je „regulovat požadovanou teplotu v místnosti a nechat spotřebič pracovat tak dlouho, jak je třeba“. Pokud nastavíme termostat příliš nízko, když přijdeme domů v horku, a pak ho zastavíme, protože je nám zima, a pak ho zase zapneme a tak dále, nutíme zařízení pracovat stále na 100 % a bude mít větší spotřebu.
To lze extrapolovat na situaci, kdy na nějakou dobu opustíme místnost nebo dům a uvažujeme o vypnutí zařízení. Pokud již zařízení po určitou dobu běží a dosáhlo tohoto „cestovního“ režimu, spotřeba energie se sníží a úspora z vypnutí v případě naší nepřítomnosti bude v případě krátké doby malá.
Jak dlouhá je krátká doba? To záleží na každém domě, ale obecně můžeme uvažovat o době, kterou zařízení potřebuje k tomu, aby uvedlo místnost na požadovanou teplotu. Například pokud potřebujeme 1 hodinu, aby místnost dosáhla cílové teploty, a my odejdeme za kratší dobu, nebude se vyplatit jej vypínat. Na druhou stranu, pokud nám návrat trvá déle než 1 hodinu, bude vhodné tak učinit.
Společnost Repsol také upozorňuje, že je vhodnější dosáhnout správné teploty postupně a pozvolna, aby spotřeba energie nestřílela nahoru. Doporučují, že pokud budeme pryč mnoho hodin, měli bychom ji zcela vypnout, abychom nevytvářeli zbytečnou nepřetržitou spotřebu elektřiny.
Pro relativně krátké časové úseky, např. několik hodin, však existuje přechodná možnost, kterou je zvýšení teploty termostatu o několik stupňů.
Například pokud jdeme na nákup a v domě je již 25 °C, můžeme klimatizaci zapnout na 27 °C. Takto bude po našem návratu klimatizace chladnější. Po návratu tak budeme mít velmi příjemnou teplotu, aniž bychom spotřebovali jakoukoli energii a aniž bychom museli celý proces chlazení začínat znovu od začátku.
Kromě toho je důležité zvážit použití závěsů nebo žaluzií, které v nejteplejších hodinách dne blokují přímé sluneční světlo, což může pomoci udržet nižší teplotu v interiéru a snížit zátěž klimatizace.