Naposledy aktualizováno 12. 6. 2025
Život s hypermobilitou přináší výhody i úskalí. Zvýšená pohyblivost může být užitečná ve sportu nebo tanci, ale často vede k bolesti, chronické únavě nebo opakovaným úrazům. Jak hypermobilita vzniká? Jak poznat, že zrovna vaše klouby potřebují speciální zacházení? A které cviky pomáhají předcházet problémům?
Obsah
- Co je to hypermobilita?
- Jak se projevuje hypermobilita kloubů?
- Příznaky hypermobility nepodceňujte
- Jak řešit hypermobilitu?
- Správné pohybové návyky
- Funkční trénink pomáhá zvládat běžné pohyby s lehkostí
- Full body trénink pomáhá budovat sílu bez přetížení
- Na co je dobrý silový trénink a jak má vypadat?
- Režimová opatření v každodenním životě
- Péče, která se vyplatí
Co je to hypermobilita?
Pojem hypermobilita označuje nadměrnou pohyblivost kloubů, která překračuje běžný fyziologický rozsah. Nejde jen o pružnost – za tímto stavem stojí oslabené vazy, které nedokážou kloub dostatečně stabilizovat. Hypermobilita je nejčastěji vrozená a souvisí s genetickou predispozicí.
Pokud je tedy hypermobilní jeden z rodičů, je pravděpodobné, že tuto vlastnost zdědí i dítě. Výraznější výskyt je pozorován u žen, čemuž napomáhají hormonální vlivy. Hypermobilita může vzniknout také v důsledku intenzivní sportovní zátěže. Často se s ní potýkají lidé, kteří se v dětství věnovali gymnastice, baletu nebo krasobruslení.
Jak se projevuje hypermobilita kloubů?
Projevy hypermobility bývají různorodé. Hypermobilita totiž nemusí zasahovat celé tělo, často postihuje jen některé klouby. Diagnostika se obvykle opírá o tzv. Beightonovo skóre, což je jednoduchý testovací systém hodnotící pružnost několika kloubů. Při orientačním vyšetření hypermobility se provádí pět jednoduchých pohybů:
- Předklon s nataženýma nohama: Při normální pohyblivosti by se měly špičky prstů dotknout podlahy, hypermobilní člověk ale bez problémů položí na zem celé dlaně.
- Propnutí kolen a loktů: Pokud se koleno nebo loket při propnutí ohne na opačnou stranu, jde o známku hypermobility v daných kloubech.
- Přitažení palce k předloktí: Pokud lze palec pomocí druhé ruky přitáhnout tak, že se dotkne vnitřní strany předloktí, znamená to zvýšenou kloubní volnost.
- Ohyb malíčku: Dokáže-li se malíček pomocí druhé ruky ohnout dozadu tak, že svírá s hřbetem ruky pravý úhel (90°) nebo více, značí to nadměrnou volnost kloubu.
- Příznak šály: Když si obejmete krk jednou rukou jako šálou a prsty přesáhnou střed zad o délku celé dlaně, jedná se o znak hypermobility.
Příznaky hypermobility nepodceňujte
Na první pohled může hypermobilita působit jako výhoda – větší rozsah pohybu, lepší pružnost. Ve skutečnosti ale často přináší zdravotní komplikace. Uvolněné vazy nedokážou stabilizovat klouby, což vede k bolestem bez jasné příčiny, otokům a přetížení svalů.
Výsledkem bývají časté mikroúrazy, blokády kloubů nebo svalové křeče. Potíže se mohou cyklit a přejít do chronických bolestí, zejména pokud problém není včas rozpoznán. V dlouhodobém horizontu hrozí u hypermobilních jedinců rozvoj skoliózy, dysplazie kyčlí nebo předčasné artrózy. Hypermobilita proto vyžaduje včasné zachycení a vhodnou kompenzaci.
Jak řešit hypermobilitu?
Hypermobilita není stav, který se dá vyléčit zázračnou pilulkou nebo několika návštěvami u fyzioterapeuta. Je to vlastnost těla, se kterou je potřeba naučit se fungovat, a to dlouhodobě a vědomě.
Zásadní roli hraje pohyb. Svaly totiž mohou částečně nahradit nedostatečnou oporu vazů. Žádný univerzální recept ale neexistuje. Každý člověk potřebuje trochu jinou kombinaci opatření podle toho, jak se u něj hypermobilita projevuje.
Správné pohybové návyky
Hypermobilní jedinci obvykle těžko snášejí dlouhodobé stání nebo sezení ve strnulé poloze. V práci se proto vyplatí zařazovat pravidelné přestávky na protažení celého těla.
Velkým pomocníkem může být i gymnastický míč nebo nafukovací podsedák, který aktivuje hluboké svaly během práce nebo učení. Důležité je také správné ergonomické nastavení nábytku. Při sezení by měla být ramena volně spuštěná, předloktí opřená bez napětí a chodidla celou plochou na podlaze.
Funkční trénink pomáhá zvládat běžné pohyby s lehkostí
Funkční trénink vychází z pohybů, které běžně děláme, ať už se jedná o zvedání nákupu, vstávání ze židle nebo chování dítěte. Cviky proto napodobují různé vzorce každodenního pohybu, jako jsou tah, úklon, závěs či rotace.
Pro hypermobilní jedince je to ideální způsob, jak zlepšit stabilitu, posílit hluboký stabilizační systém a získat větší kontrolu nad pohybem. Základem funkčního tréninku je cvičení s vlastní vahou, doplněné o pomůcky jako jsou činky, míče nebo gumy. Mezi oblíbené cviky patří například modifikované dřepy, výpady s rotací nebo planky na míči.
Full body trénink pomáhá budovat sílu bez přetížení
Lidé s hypermobilitou potřebují pevné a funkční svaly, které podrží klouby při každodenním pohybu. Full body trénink je k tomu ideální. Během jedné tréninkové jednotky zapojuje všechny hlavní svalové skupiny, a tím podporuje rovnováhu, koordinaci i správné držení těla.
Tato metoda je vhodná jak pro zkušené sportovce, tak pro ty, co se cvičením teprve začínají. Trénink typicky zahrnuje dřepy, výpady s činkami, mrtvý tah nebo shyby s důrazem na správnou techniku. Obvykle se cvičí ve 3 až 4 sériích po 10 až 15 opakováních s ohledem na kondici a zkušenosti cvičícího.
Na co je dobrý silový trénink a jak má vypadat?
Silový trénink poskytuje hypermobilnímu tělu to, co mu přirozeně chybí: stabilní oporu. Cílené posilování snižuje riziko přetížení kloubů, zlepšuje držení těla a předchází bolesti, která vzniká kvůli nevyvážené zátěži. Posilovací cviky lze zařazovat nejen v posilovně, ale i doma nebo v běžném životě – třeba chůzí do schodů nebo jízdou na kole.
Mezi silové cviky patří kliky a shyby i trénink s činkami, posilovací gumou nebo na strojích. Cílem silového tréninku je hlavně zvýšení síly, nikoli objemu svalů. Obvykle se cvičí v menším počtu opakování (1–5) v několika sériích, zato s vyšší zátěží.
Režimová opatření v každodenním životě
Hypermobilita klade nároky na každodenní režim a prostředí, ve kterém se pohybujeme. Důležitá je nejen pohybová aktivita, ale i zdánlivé detaily jako správné sezení, vhodná obuv nebo matrace. Páteři prospívá středně tvrdá matrace a polštář, který udrží hlavu v ose s páteří. Naopak poloha na břiše ji zbytečně zatěžuje.
Obuv vybírejte s ohledem na podporu klenby, podpatky si nechte jen na výjimečné příležitosti. Ve sprše dejte přednost chladnější vodě, horká totiž vazivo ještě více uvolňuje. Pokud vás hypermobilita omezuje v každodenním životě, pomůže fyzioterapie, která posílí oslabené svalové skupiny a podpoří jejich stabilizační funkci.
Závěrem: Péče, která se vyplatí
Žít s hypermobilitou znamená rozumět svému tělu o něco víc než ostatní. Znamená to vnímat jeho signály, předcházet potížím a budovat pevnou oporu zevnitř. Právě vědomý pohyb, silné svaly a stabilní střed těla tvoří základní pilíře, na kterých tělo může bezpečně stát.
Zdravé návyky a pravidelný trénink nejsou jen ochranou před bolestí, ale investicí do těla, které vás podrží i ve vyšším věku. Ať už s podporou fyzioterapeuta nebo na vlastní pěst, čím dříve s péčí o své tělo začnete, tím pevnější základy si vytvoříte.
Zdroje: 4Fitness.cz, Aktin.cz, ČPZP.cz, Fyzioklinika.cz, Fyziosvět.cz, Insportline.cz, PharmaNews.cz
Zdraví - Inform
Žena.cz|
KINOTIP2.cz|
VímeVíc.cz|