A nejde o žádné sci-fi. Dlouho jsme si mysleli, že Alzheimer je hlavně problém stárnutí nebo genetiky. Teď se ale ukazuje, že v tom možná hraje roli i infekce. A ta může začít úplně nevinně – třeba krvácením z dásní.
Když bakterie z úst napadnou mozek
V roce 2019 přišel tým vědců s objevem, který šokoval odbornou i laickou veřejnost. V mozcích lidí, kteří zemřeli s Alzheimerovou chorobou, našli známou bakterií z dutiny ústní, Porphyromonas gingivalis. Tuhle potvůrku možná znáte pod jiným jménem, způsobuje zánět dásní neboli parodontózu. Ještě zajímavější ale bylo, že tyto bakterie našli i u lidí, kteří nikdy Alzheimerem netrpěli, jen prostě zemřeli dřív, než se nemoc mohla rozvinout. Vědci si tak začali klást otázku: Mohou tyhle bakterie spustit Alzheimer dřív, než se projeví první příznaky?
Aby si vědci byli jistější, provedli pokusy na myších. Když jim bakterii z úst vpravili do těla, našli ji později v jejich mozcích. A spolu s ní i větší množství známých „škodlivých“ bílkovin, které s Alzheimerem přímo souvisí. Jinými slovy, infekce v puse způsobila změny v mozku podobné těm, které vídáme u lidí s demencí. Navíc bakterie produkují toxické látky zvané gingipainy, které mohou poškodit mozkové buňky. A přesně tyto látky se našly i v mozcích lidí, kteří sice neměli diagnostikovanou demenci, ale jejich mozek už vykazoval známky poškození.
Co to znamená
Možná se teď ptáte, co s tím? Mám si teď začít čistit zuby pětkrát denně? Ne tak zhurta. Ale je pravda, že věda tímto objevem posílila důležitost něčeho, co často podceňujeme, péče o ústní hygienu. Vědci se domnívají, že infekce dásní může být jedním z prvních kroků, které vedou k Alzheimerově chorobě. Zánět v ústech totiž oslabuje ochrannou bariéru mezi krví a mozkem. A tím se bakterie snadněji dostanou tam, kam vůbec nepatří.
Novější výzkumy šly ještě dál a ukázaly, že náš jídelníček ovlivňuje složení bakterií v puse, a ty zase náš mozek. Například zelenina bohatá na dusičnany, jako je špenát, červená řepa nebo rukola, podporuje „hodné“ bakterie, které chrání naše cévy i nervový systém. Naopak špatné stravování, hodně cukru a zánět v těle mohou přispívat k tomu, že se v ústech začnou množit škodlivé bakterie, jako právě P. gingivalis.

Foto: Shutterstock
Co můžeme dělat pro prevenci
Zní to možná složitě, ale ve skutečnosti to není žádná věda. Stačí dodržovat několik jednoduchých pravidel:
- Pravidelně a důkladně si čistěte zuby – ideálně dvakrát denně.
- Používejte mezizubní kartáčky nebo dentální nit – tam, kde se kartáček nedostane, se bakteriím daří nejlépe.
- Choďte na preventivní kontroly k zubaři – alespoň dvakrát ročně.
- Jezte stravu bohatou na zeleninu a vlákninu – pomáhá udržovat zdravý mikrobiom.
- Vyhněte se kouření a přemíře cukru – oba faktory zhoršují záněty i stav dásní.
Možná se vám to zdá přitažené za vlasy, ale vědecké důkazy rostou. Alzheimerova choroba může mít překvapivý počátek v našich ústech. Péče o zuby a dásně tak může být nejen otázkou estetiky nebo čerstvého dechu, ale i investicí do budoucí paměti a zdraví mozku. V době, kdy proti Alzheimeru nemáme žádný skutečně účinný lék, je prevence tou nejlepší zbraní. A ta možná začíná právě u zubního kartáčku.
Zdroje: Science Alert, Futura, Medical News Today, Oxford Academic, Pub Med
Související články