CENTRUM.CZ > kroniQa > 9. 11. 2025, 18:03

Bohové musí být šílení: Křovák, co neznal hodnotu peněz, rozfoukaný honorář a smrt hlavního hrdiny v poušti

| 3 min

Sdílet

Z pouště Kalahari do světových kin. Kultovní komedie Bohové musí být šílení přinesla slávu N!xau Tomovi, neherci, který se stal legendou.

Bohové musí být šílení

Zdroj: FOTO:Twentieth Century-Fox / distr. FTV Prima

Kultovní komedie Bohové musí být šílení z roku 1980 vznikla v Jihoafrické republice, ale na plátnech kin se objevila pod hlavičkou Botswany, aby se vyhnula tehdejšímu embargu. Snímek režiséra Jamieho Uyse se stal celosvětovým fenoménem, přinesl nečekané bohatství i hořký osud svému hlavnímu hrdinovi N!xau Tomovi.

Zázrak z pouště Kalahari

Film Bohové musí být šílení začíná prostě. Z nebe spadne láhev od coly a v kmeni Křováků způsobí rozkol. Z obyčejné grotesky o láhvi coly se stala satira o střetu dvou světů, která i po letech působí překvapivě svěže.

Režisér Jamie Uys spojil do jednoho filmu tři příběhy, tedy Křováka Xi, novinářku Kate a vědce Andrewa. Výsledkem je komedie, která spojuje humor s filozofickým podtextem, i když, jak sám Uys v roce 1985 řekl pro magazín Lordsouli: „Je to jen groteskní komedie, bez jakéhokoli poselství.“

Natáčení probíhalo v Jihoafrické republice a Namibii, přestože ve filmu se mluví o Botswaně. Kvůli mezinárodnímu embargu vůči JAR musel být oficiálně uveden jako botswanský projekt. V USA měl premiéru až v roce 1984 a stal se nejvýdělečnějším zahraničním titulem své doby. Vydělal přes 90 milionů dolarů a do dějin vstoupil jako nenápadný africký zázrak, který dobyl světová kina.

N!xau byl neherec, který přerostl film

Hlavní postava Xi byla ztvárněna mužem, který do té doby nikdy neviděl kameru. N!xau Toma pocházel z osady Tsumkwe na východě Namibie. Režisér Uys ho údajně hledal tři měsíce v poušti Kalahari, než narazil na člověka, který se před kamerou choval přirozeně a bez jakéhokoli hereckého vzdělání.

Bohové musí být šílení, FOTO: Twentieth Century-Fox / distr. FTV Prima

N!xau do té doby potkal jen pár bělochů a netušil, k čemu vlastně peníze slouží. Prvních deset dnů práce mu vyneslo 300 dolarů, které prý rozfoukal vítr. Později dostal část honoráře ve formě dobytka a menšího měsíčního příjmu.

Film měl ohromný úspěch, takže si N!xau u pokračování dokázal říct o mnohonásobně vyšší honorář, přes 80 tisíc dolarů. Za tyto peníze si postavil dům s tekoucí vodou a elektřinou a koupil automobil, který však sám nikdy neřídil. V rozhovorech vzpomínal, že moderní svět ho neohromil a že filmový štáb označoval za „kouzelníky“.

Když skončil s herectvím, vrátil se k farmaření a žil jako dřív, daleko od kamer. Zemřel v roce 2003 ve věku 58 let, pravděpodobně na tuberkulózu. Našli ho nedaleko jeho domova v poušti.

Nečekané souvislosti a filmové detaily

Film vznikal s malým rozpočtem, přesto je plný detailů, které z něj dělají jedinečné dílo. V několika scénách se objevují československé samopaly vzor 23 a 25, které byly po vyřazení z armády exportovány do Afriky. V jedné z úvodních scén lze zahlédnout tričko s podobiznou Johna Travolty a město Johannesburg, jehož název nebyl z politických důvodů zmíněn. Poslední scény se natáčely na slavné vyhlídce Boží okno v provincii Mpumalanga.

Snímek byl v Trinidadu a Tobagu zakázán pro údajnou propagaci rasismu, přesto se stal diváckým hitem a inspiroval řadu parodií i odkazů, například epizodu The Ricks Must Be Crazy ze seriálu Rick a Morty. Jamie Uys si ve filmu střihl malou roli reverenda a natočil tím jeden z nejúspěšnějších jihoafrických filmů všech dob.

Bohové musí být šílení: Křovák, co neznal hodnotu peněz, rozfoukaný honorář a smrt hlavního hrdiny v poušti

Rusové sestřelili drahý ukrajinský dron dost nezvykle. Sejmutí "bombera" se vyplatilo

Poslední let. Akrobatický pilot se zabil během show, připomněla ho i česká hvězda

Tichá energie, silné role. Marika Šoposká se zapisuje do paměti nenápadně, ale natrvalo

Odškodné a možná i pouta a trest, říká Macinka na Rajchlovo porno. Ozvali se i další

„Na hrob Pepíkovi v žádným případě nepojedu! Nezaslouží si zapálit svíčku,“ říká Devátá o Vinklářovi