CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 19:00

3I/ATLAS: Kometa z jiné hvězdy se rozpadá. A vědci nechápou proč

| 4 min

Sdílet

Kometa 3I/ATLAS, vzácný návštěvník z jiné hvězdné soustavy, možná zažívá své poslední chvíle. Astronomové sledují nečekaný rozpad, který odporuje dosavadním představám o chování mezihvězdných těles a otevírá nové otázky o jejich složení i původu.

3I/ATLAS: Kometa z jiné hvězdy se rozpadá. A vědci nechápou proč

Zdroj: Trifonov_Evgeniy / iStockphoto

Pochází z oblasti mimo Sluneční soustavu, a přesto se pohybuje přímo v našem vesmírném sousedství. Kometa 3I/ATLAS, třetí identifikovaný mezihvězdný objekt po ʻOumuamua (2017) a 2I/Borisov (2019), byla letos detekována při průletu vnitřní sluneční soustavou pohyperbolické trajektorii, tedy dráze, která potvrzuje, že nepatří do naší rodiny planet a planetek. Její průlet vzbudil zájem astronomů na celém světě, protože nabízí jedinečnou příležitost podívat se zblízka na hmotu, která se před miliardami let zformovala kolem jiných hvězd, v jiných planetárních soustavách.

Astrofyzik z Harvardovy univerzity Avi Loeb v minulých dnech analyzoval nové snímky komety a naznačil, že kometa možná zažívá svůj nejdramatičtější okamžik: mohutnou fragmentaci při přibližování ke Slunci. Podle Loeba pozorování pořízená 9. listopadu 2025 ukazují několik proudů materiálu táhnoucích se až milion kilometrů směrem ke Slunci a asi tři miliony kilometrů opačným směrem, což naznačuje, že se část jádra rozpadla a obrovskou rychlostí vyvrhla úlomky a páru.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Mohlo by vás zajímat: Tohle si Češi neuvědomují: Přátelství jako hrozba pro demokracii

Podle předběžných výpočtů vědců mohl 3I/ATLAS během tohoto procesu ztratit až 16 % své hmotnosti. A zde je první zásadní rozpor. Loebovými slovy: „Houstone, máme problém s hypotézou přírodní komety! Plocha povrchu komety 3I/ATLAS potřebná k tomu, aby odpovídala ztrátě hmotnosti odvozené z posledního snímku po periheliu, je přinejmenším 16krát větší než horní hranice odvozená zde z jejího Hubblova snímku z 21. července 2025.“ Jinými slovy, množství vyvrženého materiálu lze vysvětlit pouze v případě, že je kometa mnohem větší, než se odhaduje, nebo pokud se ve skutečnosti nechová jako přirozená kometa.

Loeb také porovnává intenzitu procesu se známou fyzikou komet: „Chemické rakety se pohybují únikovou rychlostí 3 až 5 kilometrů za sekundu, což je desetkrát více než maximální rychlost vyvržení těkavých látek sublimovaných slunečním světlem na povrchu přirozených komet.“ Pokud se rychlost plynů uvolňovaných 3I/ATLAS blíží těmto údajům, mohlo by se jednat o prudší jev nebo dokonce o jiné složení, než se očekává u běžné komety.

Vědec rovněž upozorňuje na extrémní chování v rychlosti úbytku hmoty: „Když byla 6. srpna 2025 získána data z Webbova dalekohledu, 3I/ATLAS ztrácela pouze 150 kilogramů za sekundu. Výše odvozená ztráta hmoty v periheliu je o čtyři řády větší, přibližně 2 miliony kilogramů za sekundu. Jedná se o drastický nárůst, který vyžaduje závislost úbytku hmotnosti na vzdálenosti od Slunce podle mocninného zákona s indexem -10,5, což odpovídá zde uváděnému rychlému nárůstu jasnosti v periheliu 3I/ATLAS.“

Tento extrémní rozdíl mezi ztrátou hmoty před a po periheliu nemá u známých komet obdoby. Pokud by se potvrdil, znamenalo by to, že buď jádro 3I/ATLAS reaguje na sluneční teplo mnohem citlivěji než jakýkoli jiný pozorovaný objekt, nebo že máme co do činění s tělesem s radikálně odlišnou strukturou.

Kromě čísel je význam tohoto jevu obrovský. Pokud se těleso skutečně rozpadá, poprvé pozorujeme, jak objekt vytvořený kolem jiné hvězdy reaguje na teplo a síly Slunce. V jistém smyslu se jedná o přirozený experiment s pevností mezihvězdných materiálů. Navíc jeho chování, zrychlení, které nelze vysvětlit pouze gravitací, a velká ztráta hmotnosti během několika dní by mohly přinutit k revizi některých modelů chování těchto návštěvníků.

Prozatím je Loebova interpretace hypotézou, kterou bude třeba ověřit novými pozorováními. V příštích měsících, až se 3I/ATLAS vzdálí od Slunce a bude moci být znovu pozorován pozemními dalekohledy, bude možné potvrdit, zda se zcela roztříštil, nebo si zachoval neporušené jádro. Ať už bude výsledek jakýkoli, tento mezihvězdný cestovatel si již nyní vysloužil zvláštní místo v dějinách astronomie: připomíná, že ani mezi hvězdami není nic věčné a vše se může rozpadnout pouhým dotykem světla.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Přílet mezihvězdných objektů, jako je 3I/ATLAS, nám nabízí jedinečnou příležitost poznat složení a historii jiných částí naší galaxie. Tyto objekty, které jsou pozůstatky jiných hvězdných systémů, mohou obsahovat vodítka o procesech vzniku planet v odlišných kosmických prostředích. Například ʻOumuamua, první identifikovaný mezihvězdný objekt, vyvolal díky svému protáhlému tvaru a nečekanému zrychlení mnoho diskusí o své povaze, což vedlo některé vědce ke spekulacím o jeho možném umělém původu.

V případě 2I/Borisova se potvrdilo, že se jedná o mezihvězdnou kometu, ale její složení přineslo také překvapení, například přítomnost kyanidu a oxidu uhelnatého v neobvyklých koncentracích ve srovnání s kometami ve sluneční soustavě. Tyto objevy zdůrazňují rozmanitost nebeských těles, která existují mimo naše kosmické sousedství, a to, jak každé z nich může zpochybnit naše současná očekávání a modely.

3I/ATLAS: Kometa z jiné hvězdy se rozpadá. A vědci nechápou proč

V Německu ruší vánoční trhy. Pořadatelům chybí peníze na protiteroristická opatření

Obavy o Jiřinu Bohdalovou sílí. Na poslední chvíli zrušila akci, svědci popsali, jak na tom byla

Moravcovo ignorování Okamury může narušit politickou soutěž, shodli se radní ČT

Odvážné, krásné a připravené na lásku: Seznamte se s dívkami z Bachelor Česko 2025

Proč slavíme 17. listopad: Den, kdy studenti dvakrát změnili české dějiny